Pečovatelská služba bez poplatku

Pečovatelská služba se s výjimkou nákladů za stravu poskytnutou v rámci základní činnosti poskytuje bez úhrady

1. rodinám, ve kterých se narodily současně 3 nebo více dětí, a to do 4 let věku těchto dětí, (trojčata)
2. účastníkům odboje 30),
3. osobám, které jsou účastny rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb. , o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., nebo u nichž bylo odsuzující soudní rozhodnutí pro trestné činy uvedené v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zrušeno přede dnem jeho účinnosti, anebo byly účastny rehabilitace podle § 22 písm. c) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, jestliže neoprávněný výkon vazby nebo trestu odnětí svobody činil celkem alespoň 12 měsíců,
4. osobám, které byly zařazeny v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, jestliže rozhodnutí o tomto zařazení bylo zrušeno podle:
   § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, anebo ve vojenském táboře nucených prací, jestliže rozkaz o jeho zařazení do tohoto tábora byl zrušen podle § 18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 78/1998 Sb., anebo v centralizačním klášteře s režimem obdobným táborům nucených prací, pokud celková doba pobytu v těchto zařízeních činila 12 měsíců,
5. pozůstalým manželům (manželkám) po osobách uvedených v písmenech b) až d) starším 70 let.
   ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
   30) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.
   Zákon č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům.
   ============================================================================================================
   § 17 zákona č. 87/1991 Sb. výpis:
   (1) Zrušují se rozhodnutí o zařazení do tábora nucených prací vyslovená podle zákona č. 247/1948 Sb., o táborech nucené práce, a zařazení do pracovního útvaru vyslovená podle nařízení Slovenské národní rady č. 7/1948 Sb. SNR, o zřízení pracovních útvarů, ledaže by už předchozí potrestání jasně ukazovala, že šlo o osobu soustavně páchající majetkovou trestnou činnost.
   
   (2) Příslušný ústřední orgán státní správy republiky je povinen poskytnout peněžní náhradu za dobu strávenou v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru v rozsahu a za podmínek stanovených v § 23 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb.
   ************************************************************************************************************************************************
   Zákon č.247/1948 Sb.
   ze dne 25. října 1948 o táborech nucené práce.
   Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
   § 1
   (1) Aby osoby uvedené v § 2 mohly býti vychovány k práci jako občanské povinnosti a aby mohlo býti využito jejich pracovních schopností k prospěchu celku (§ 32 ústavy), zřizují se tábory nucené práce (v dalším jen "tábory").
   
   (2) Tábory zřizuje a spravuje ministerstvo vnitra, které může podle potřeby tuto působnost přenésti na krajské národní výbory.
   
   (3) Pracovních sil zařazených do táborů (§ 2) bude použito pro výkon prací podnikaných státem, národními podniky a svazky lidové správy ke splnění jednotného hospodářského plánu.
   
   § 2
   (1) Do táborů budou zařazeny
   a) osoby, které jsou starší 18 let, nepřekročily 60. rok věku a jsou tělesně a duševně způsobilé, ale práci se vyhýbají nebo ohrožují výstavbu lidově demokratického zřízení nebo hospodářský život, zvláště veřejné zásobování, a osoby, které jim to umožňují,
   
   b) osoby právoplatně odsouzené pro některý z činů uvedených v
   zákonu ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky,
   zákonu ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich,
   zákonu ze dne 13. února 1947, č. 27 Sb., o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu, nebo
   zákonu ze dne 18. července 1946, č.165 Sb., o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní správou.
   
   (2) U správních přestupků, u nichž při uložení trestu na svobodě podle dosavadních zákonů mohlo býti vysloveno, že trest na svobodě delší tří měsíců má býti odpykán v donucovací pracovně, bude tento trest vykonán v táboře.
   
   § 3
   (1) O zařazení do tábora a o době trvání pobytu v něm v případech uvedených v § 2, odst. 1, písm. a) a o době trvání pobytu v případech uvedených v § 2, odst. 1, písm. b) rozhodují tříčlenné komise, jejichž členy a náhradníky jmenují krajské národní výbory.
   
   (2) Do tábora lze zařaditi osoby uvedené v § 2 na dobu od tří měsíců do 2 roků.
   
   § 4
   Komise zřízená podle § 3, odst. 1 může, kde toho povaha případu vyžaduje:
   a) zakázati osobě zařazené do tábora po jejím propuštění z něho pobyt v určitém územním okrsku nebo místě nebo jí určiti místo pobytu,
   
   b) naříditi vyklizení bytu zařazené osoby,
   
   c) rozhodnouti, že do živnostenského podniku nebo majetkových podstat zařazené osoby bude zavedena národní správa,
   
   d) rozhodnouti, že zařazené osobě bude odňato živnostenské oprávnění.
   
   § 5
   Odvolání podané proti rozhodnutí vydanému podle § 3 nebo § 4 nemá odkladného účinku.
   
   § 6
   (1) Komise podle § 3, odst. 1 může na návrh správy tábora po uplynutí nejméně tří měsíců dobu pobytu v táboře zkrátiti, má-li za to, že zařazená osoba svou pracovitostí a svým chováním dává jistotu, že po propuštění povede pracovitý, spořádaný a bezúhonný život, nebo prodloužiti, nedává-li svým chováním v táboře této jistoty.
   
   (2) Zařazené osoby budou z tábora propuštěny, nehledě k určené době povinného pobytu, stanou-li se trvale tělesně nebo duševně nezpůsobilými k práci a k pobytu v táboře.
   
   § 7
   (1) Zařazené osoby jsou povinny konati jim uložené práce, a to jak v táborech, tak mimo ně.
   
   (2) Osoby zařazené do tábora obdrží za práci plat podle pracovního výkonu. Po dobu zařazení nemají nároku na požitky, které by jim jinak příslušely nebo byly poskytovány z důvodu pracovního (služebního) poměru nebo se zřetelem k němu.
   
   (3) Z platu podle odstavce 2 se hradí nejprve náklady pobytu; ze zbytků se uvolní část na výživu příslušníků rodiny, kteří jsou odkázáni výživou na zařazeného a které je povinen podle zákona živit. Zbývající část se zařazenému vyplatí při propuštění z tábora.
   
   (4) Osoby zařazené do táborů podléhají národnímu pojištění.
   
   § 8
   Osobám zařazeným do táborů dostává se mravní, odborné a osvětové výchovy.
   
   § 9
   Podrobné předpisy k provedení tohoto zákona, zejména ústavní, kázeňský a výchovný řád pro tábory, jakož i předpisy o jednání komisí, zřízených podle § 3, a o řízení před nimi, vydá ministerstvo vnitra za součinnosti zúčastněných ministerstev.
   
   § 10
   Do doby, než krajské národní výbory zahájí činnost, vykonává jejich působnost podle tohoto zákona ministerstvo vnitra. Zařazení do táborů vyznačí se poznámkou v soudním rejstříku trestů.
   
   § 11
   Zrušují se nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. března 1948, č. 7 Sb. n. SNR, o zřízení pracovních útvarů, a prováděcí nařízení sboru pověřenců ze dne 23. dubna 1948, č. 18 Sb. n. SNR, k nařízení o zřízení pracovních útvarů. Pracovní útvary zřízené podle těchto předpisů se přeměňují v tábory.
   
   § 12
   Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.